Historie SDH Karviná Hranice

 

Před lety jejichž není uchováno písemných paměti, vzniklo město na toku Olše, jehož jméno se nám uchovalo jako Fryštát.

Toto město nestalo však v místech nynejších, nybrž v místech dnešního Starého města, jakožto kolébky dnešního Fryštátu. Obyvatelstvo tohoto města bylo většinou stavu tkalcovského, k tomu jim poloha řeky a rozloha luk byly velikou výhodou, avšak také hrozným nebezpečím divokých povodni, které ohrožují tato místa i dnes. K tomu nebezpečí se přidal i hrozný požár, který proměnil celé město v popel. Tímto požárem byla smazaná celá historie o založení města, neboť shořely všechny záznamy farní i rychtářské a snad již nikym obnovený nebyly. Uchováno zůstalo jen vyprávění, které bylo v pozdějších letech zachyceno.

Obyvatele neměli již snahy vybudovat město v místech tak nebezpečných a odtáhli směrem východním. Jen několik rodin zůstalo na spáleništi a vytvořili vlastní osadu dnešní Staré Město.

Ti kdož odešli usadili se na nedalekém vrchu po nimž se řinula řeka. Toď dnešní Fryštát.

O tomto městě nacházíme písemný záznam v roce 1229 od papeře Řehoře X v daňovém záznamu. Řádné zápisy o městě pocházející z roku 1300 v kteréžto době převzali vládu nad krajem Piastovci. Nové sidliště nebylo nijak pohostinné. Nebylo sice ohroženo povodní, avšak války zmítaly krajem a požáry stíhaly město nemilosrdně. Nestačil onen hrozný požár, který vypudil obyvatele z jejich původního sídliště, ale jakoby těžká kletba uvalena na město, zvedaly se často plameny nad střechy a nebe bylo zataženo rudou záři. 

 

Z těchto požárů máme zaznamenány jen ty větší a sice:

 

Dne 17. dubna 1511.

Ve 3. hod. ráno vznikl od komína na zámku požár a pohltil zámek, kostel a několik občanských domů.

Dne 29. ledna 1617.

Ve 3. hod. odpoledne vzňal se dům Daniela Boháče, zachvátil vše kolem s největší prudkostí  a v několika hodinách zůstalo jen několik domů.

Dne 13. září 1781.

V 11. hod. dopoledne pálí se město po čtvrté. Požár vzplál v dílně kloboučníka Jana Christiana v Radniční 80. Tento požár byl z těchto velkých požárů nejhorší, neboť za silného větru shožely 3 díly města a jen část západní byla uchráněná a to zásluhou šlechtice podplukovnika hraničařského praporu svobodného pána von Bolema, který s 1 hraničářskou rotou a ruční stříkačkou přijel útočným krokem za 1 a půl hodiny z Těšína po vzniku požáru jak zní v zápise.

I my hasiči i dnes oceníme tento šlechetný výkon 1 hraničářské roty, která zásahem zmírnila bídu a utrpení tohoto města. 

Tento poslední požár přiměl obyvatelstvo k soudržností, tak zvané vzájemné pomoci požární, neboť poznali, že řádným zásahem se dá mnoho zachránit.

Začátkem hasilo se vědrama, na způsob řetězový, což později se dělo převážením vody koňmo v kádích. První stříkačka primitivní byla občanstvu k dispozici kolem roku 1850. Byla vlastnictvím obce a byla do roku 1950 uchována v hasičské zbrojnici ve Fryštátě. Tento primitivní způsob hašení se zdál několika odvážlivcům málo a začali uvažovat o založení řádného hasičského sboru, o jehož existenci ve větších městech již měli informace a tak v roce 1874, měsíci červenci sešlo se několik mladších občanů za účelem založení sboru.

Ještě před statutárním uznáním sboru zasáhli jeho členové u požáru stodol dne 29. srpna 1875, kdy shořelo 32 stodol.

 

 

Friedl Karel                                              mlynář a starosta

Kopy Tomáš                                            obchodník

Seehoff Albert                                          statkář

Koning Ignác                                           obchodník

Zmijka Josef                                            hostinský

Schalscha Josef                                      úředník

Trana Jan                                                knihař

Kurz Jan                                                  obchodník

Schaup Evžen                                         učitel

 

Sbor byl uznán zemským úřadem pod číslem 7254 ze dne 2. září 1875 a povolený členstvu první volby.

 

 

Kopy Tomáš                                             obchodník                velitel

Kotrubčík Ferdinand                                 sedlář                      náměstek velitele

Kurz Jan                                                   obchodník                jednatel

Müler Jan                                                 městský sekretář      pokladník

 

Členové výboru:

Šaub Tomáš                                             učitel

Zmijka Josef                                             hostinský

Bajer Moric                                              lékárník

König Ignác                                             obchodník

Gebauer Antonín                                    obchodník

Obořil Ignác                                             úředník

Molinek Jan                                             úředník

Šindler Karel                                           obchodník

 

Mužstvo čítalo 82 činných členů a byli rozdělení na 3 roty. Sbor však ke své činnosti potřeboval v první řadě výzbroj a výstroj. K tomuto vyzbrojení sboru přispěla hlavně obec, která věnovala sboru bývalé skladiště, které po úpravě bylo výhodné jako zbrojnice a z části se ještě užívá k sušení hadic. Rovněž obyvatelstvo přispělo četnými dary.    

 

První výzbroji sboru bylo toto nářadí:

 

2 dřevěné pojizdné stříkačky bez nasávaní   /voda se dovážela/

1 džberový vůz pro koňský potah

větší množství plátěných kbelíků a několik žebříků

 

Tímto sbor nabývá živosti a začíná zbrojit.

 

1876 ruční stříkačka dvoukolová sací s hadicemi

pojezdný žebřík dvoukolový výsuvný 12 m.

1882 ruční stříkačka čtyřkolová pro koňský potah a sacími hadicemi

1892 parní pojezdná stříkačka

1901 parní pojezdná stříkačka s ruční kombinaci

1912 sbor má malou zbrojnici, má se však stavět nová v místech, kde dnes stojí státní dům v ulici.

 

Pozemek darovala farnost, avšak válka přerušila tento projekt, odstrčila hasičstvo stranou a zbrojnice nebyla nikdy postavená /i když farnost odstoupila tento pozemek pro stavbu zbrojnice ještě v roce 1947/.

 

1920 stará zbrojnice již rozhodně nevyhovovala, sbor byl v koncích a tak se obrací na hraběte Larische jako svého člena, který uděluje sboru dlouholetý nájem bývalých stájí, které po vložení 300.000,-Kčs. tehdejší měny byly přizpůsobený potřebám sboru a slouží hasičům Fryštátu až do ukončení jejich činnosti v roce 1967.

1921 mechanický žebřík pro koňský potah - výsuvný 24 m.

1927 zřízená 5. četa pohotovostní na Hranicích. Auto  "Sauer" pro mužstvo.

1929 první motorová stříkačka s výkonem 1.500 l/m. byla pokřtěná jménem Isidora, neboť před svým svěcením byla vytažená k ohni 4. dubna, kdy hořela stodola a tam byl její ne slavnostní, ale skutečný žhavý křest.

1931 čtyřkolová ruční stříkačka /Hranice/.

1938 osobní auto "Graef und Stift" /za okupace/

1942 požární vůz "H 8" s přívěsnou stříkačkou a kompletním vybavením /odvezen v revoluci/

 

Ve sboru byli členové bez rozdílu národnosti v němž bylo velení německé. To se však nezamlouvalo národně uvědomělým občanům zde v pohraničí a usilovali o založení vlastního českého sboru s českým velením, který podepře národní výkvět na těšínském pohraniči.

 

A to už je historie našeho sboru - sboru dobrovolných hasičů na Hranicích. 

 

Myšlenky a ideály obsažené v hesle „Národu ke cti, bližnímu ku pomoci“ vedly několik nadšenců, občanů české národnosti žijících ve Fryštátě na Hranicích, k založení českého sboru dobrovolných hasičů z Fryštátu, tzv. Freiwilige Feuerwerhre. Z tohoto německého sboru přešlo do českého při jeho založení sedm členů. O založení sboru bylo rozhodnuto na schůzi přípravného výboru, který se sešel 22.12.1929 v počtu 22 osob. Schůzi byl přítomen župní starosta L. Kazík. Zakládajícími členy jsou Štěpán Hollein, Jaroslav Janus, Rudolf Kuchejda, Vilém Tesarčík. 

 

Finanční prostředky pro zajištění nejpotřebnější výzbroje a výstroje byly získány z dobrovolných darů členů a občanů Hranic a  dále z akcí pořádaných sborem. Ze získaných prostředků bylo zakoupeno 18 výzbrojí pro mužstvo u firmy Reichman v Moravské Ostravě. V květnu roku 1930 byl zakoupen od Sboru v Porubě motorový vůz pro dopravu mužstva značky R 849 za 6.000,- Kčs a to z prostředků získaných  půjčkou od městské spořitelny ve Fryštátě. Nejvýznamnější událostí v roce 1930 bylo zakoupení motorové stříkačky v ceně 39.000,- Kč. V srpnu roku 1931 je slavnostně otevřeno hasičské skladiště. Sbor pracuje, rozrůstá se o nové členy, pevně se ukotvuje ve společenském a kulturním povědomí v regionu. Jeho činnost je přerušena záborem Těšínska Polskou republikou v roce 1938. Veškerý majetek, výzbroj a výstroj byl převzat členy bývalé Freiwilige fouerver Freistad, kteří se stali novými členy Ochotniczej strazy požarnej.

 

V období let 1939-1945, po násilné okupaci českých zemí, bylo hasičům zakázáno vše, co by připomínalo třeba jen slovem nebo symbolem Československou republiku. Jen ve Slezsku bylo zrušeno 196 českých hasičských sborů. Ve Fryštátě nadále pracoval německý hasičský sbor.

 

Rok 1945 zasáhl hasiče v plné aktivitě. Po osvobození Československa byla obnovena celostátní organizace a 21.10. 1945 byl ustanoven Svaz dobrovolného hasičstva. Rovněž ve Fryštátě byl na ustavující schůzi prozatímního výboru ustanoven dne 24.5.1945 „Český místní hasičský sbor“. Poválečné období sboru je v duchu činorodé práce na obnově válkou zničeného majetku. Zlomovým okamžikem poválečné historie se stává rok 1954, kdy byla znovu založena samostatná MJPO Karviná-Hranice. Prvním poválečným předsedou byl zvolen František Wendlarzy a velitelem Vilém Tesarčík. Základ nového sboru tvořili i další členové, kteří přešli z města: Jindřich Košař, Ferdinand Golasowski, Teofil Szuscik, Ferdinand Foltyn, Rudolf Šimurda, Rudolf Golasowski.

 

Novodobá historie je stále ve znamení činorodé práce všech  členů. Výstavba „izbečky“, kulturní místnosti, úprava hasičského parku, práce divadelního kroužku, pěveckého kroužku, folklórního kroužku a práce s mládeží jsou jasným důkazem, že  dobrovolní hasiči v Karviné Hranicích jsou neoddělitelnou součástí zdejšího společenského života. Výčet jednotlivých akcí je detailně zaznamenán v Almanachu vydaném k 75. výročí Sboru dobrovolných hasičů Karviná - Hranice, který je k dispozici u starosty sdružení. Celé období je provázeno aktivní prací všech členů. Sbor dosahuje na všech úrovních své činnosti vynikajících výsledků. Družstvo mužů dosahuje pravidelně skvělých umístění v okrskových soutěžích. Pozadu nezůstávají ani družstva žen a mládeže.